Položka PCI Express Frequency umoznuje pretaktovavat zbernicu PCI­-E. Zjednodusene povedane ­- cez zbernicu PCI­-E putuju graficke data medzi pocitacovym systemom a grafickou kartou. Data maju podobu opisu grafickej sceny, to znamena co ma byt a ako zobrazene. Z tychto dat potom graficky procesor na karte vypocitava presne bitmapy rychlostou 800MHz, ktore su priebezne zapisane do grafickej obrazovej pamate na karte. Sucasne dochadza k dynamickemu vycitavaniu obrazovej pamate rychlostou az 1400MHz na monitor. Tato rychlost ­(1400MHz­) urcuje hornu hranicu moznosti, akou je v konecnom dosledku max. pocet obrazovych bodov urcitej farebnej sirky zobrazovany niekolkokrat ­(napr.100x­) za sekundu. Zhrnute: PCI­-E takt urcuje rychlost zmien sceny, graficky procesor rychlost vytvarania obrazovych detailov, rychlost grafickej pamati urcuje max. pocet obrazovych bodov pri pozadovanej farebnej skale a pozadovanom pocte polsnimkov.

Ať se vám to líbí nebo ne, mnoho z uživatelů PC používá stále ještě základní desky, kde sběrnice PCIe není. ISA byla zase doplněna pro úplnost, protože se s nastavením jejich parametrů stále ještě v některých systémech setkáte. Krom toho znám i několik lidí, kteří se sběrem starších kousků HW vysloveně vyžívají. Znalého uživatele pak nějaká ­"neznámá­" volba vůbec nepřekvapí.

Máš recht, občas se hodí znát i historii. Isu jsem sice vživotě nekonfiguroval, ale to ostatní je stále aktuální. Toto je skvělý článek. Tak schválně, kdo z vás by to dokázal napsat lépe ;­-)

Díky za váš příspěvek a pochvalu. Chybičku opravím.

Jinak bych ještě uvedl, že znát nastavení BIOSu je zcela určitě vhodné i dnes. Stále existuje mnoho případů, kdy jeho korektním nastavením můžete běh celého počítače nejen vyladit či jej více přizpůsobit svým požadavkům. Samozřejmě, že se při tomto, ale leckdy neobejdeme bez popisu funkcí, které dnes již moc nevyužijete. Přesto se však stále mohou někomu hodit.